Proč lidé milují litinové nádobí?

Není ani levné, ani lehké do ruky, dokonce ani přesvědčivě nepřilnavé. Přesto lidé litinové nádobí milují a rádi věnují čas i náročnější údržbě, jen aby ho měli. Jak to?

Když se zeptáte našich babiček, které na litině vařily většinou desítky let, řeknou, že nic lepšího není. Sice to říkají i z velké části z nostalgie (byly lepší párky, česnek, dokonce i sůl víc solila), ale podle toho, že je litina nyní obrovsky populární i u mladých lidí, vidíme, že na tom něco bylo.

Jaké je litinové nádobí v kostce?

Litina je uhlíková ocel odlévaná do pískové formy. Co kus, to tak trochu unikát, její povrch je díky tomu přirozeně drsný. Sama od sebe funguje na indukci, dobře akumuluje teplo a velmi intenzivně sálá. Snese vysokou teplotu na plotně i v troubě, ale špatně snáší myčku, chemické čistící prostředky a není vhodná k uchovávání potravin v lednici, pokud není smaltovaná.

Co je na litině konkrétně nejlepší?

Restování. Tepelná úprava prudkým opečením na malém množství hodně rozehřátého oleje. Znalci ví a potvrdí, že na žádném jiném materiálu restování neprobíhá tak dobře a maso pak nechutná tak skvěle, jako na klasické litinové pánvi. Možnost pořádně ji rozehřát bez rizika zničení nějakého nepřilnavého povrchu, a fakt, že položením kusu studeného masa z lednice se pod ním nevytvoří studené místo, naplňuje pravou podstatu této metody přípravy potravin.

Jak je to s tím smaltem?

Litina za starých časů bývala přírodní, bez dodatečné povrchové úpravy. Jakkoliv skvěle se s ní vařilo, vždycky byla choulostivá na rezavění a vyžadovala dobré promaštění před skladováním. Smalt je sklovitý povrch vzniklý vypálením v peci, něco jako glazura na keramice. Uzavírá choulostivou uhlíkovou ocel před vodou, kyselinami a rizikem rezavění, neubírá ale materiálu nic z jeho tepelných vlastností. Drtivá většina litinového nádobí se dnes vyrábí se smaltováním kvůli snadnější údržbě.

Litinu bez povrchové úpravy vyrábí například švédský výrobce Skeppshult. Stojí dost námahy ji udržovat, aole je to přesně to, na co přísahá generace našich babiček. Obrázek: Litinová pánev Skeppshult 28 cm

Co dělat s litinovým nádobím před prvním použitím?

Někteří výrobci už tuto proceduru provedou při výrobě a smaltovaný povrch ji nevyžaduje tak často a intenzivně, ale i tak je dobré ji občas provést. Řeč je o vypečení povrchu s potravinovým olejem.

Vhodný je pro to libovolný rostlinný olej, lepší jsou ty, co se nepřepalují na nízké teplotě. Potřete vnitřní povrch nádobí olejem s použitím mašlovačky nebo papírového kapesníku, stačí tenký film, a pak dejte litinové nádobí do trouby na 200 °C na cca 30 minut. Olej vytvoří zuhelnatělý film, který nejen chrání povrch nádobí, ale především dává slušné nepřilnavé vlastnosti.

Smaltované litinové nádobí zpravidla nabízí zajímavé barevné provedení, vnitřní povrch bývá ale nejčastěji autenticky černý. Vyžaduje méně práce s údržbou, ale není to ta „pravá klasika našich babiček“. Obrázek: Grilovací litinová pánev KtichenAid 24 cm

Jak se litinové nádobí myje a skladuje?

Smaltovaná litina snese drsnější zacházení, ale obecně je lepší vyhnout se myčce a agresivním prostředkům. Přírodní litina na chemikálie reaguje změnami barvy a oxidací. Po šetrném umytí horkou vodou je dobré před uložením povrch nádobí přetřít mastným ubrouskem, jak už bylo popsáno.

Co když se něco připálí?

Litina při restování samozřejmě způsobuje připečení, zhnědnutí s karamelizací povrchu. To je v pořádku, proto ji máte. Ale co když maso neodskočí a zůstane přilepené k povrchu?

Tak předně děláte něco špatně. Použili jste špatný olej, nebo bylo dané místo příliš odmaštěné nebo odřené před použitím. Dejte do pánve nebo hrnce hladinku vody a nechte povařit na plotně, dokud připálené místo nepovolí.

Po důkladném očištění (s citem můžete použít i drátěnku, ale nepoužívejte písek) vypečte povrch tak, jak bylo popsáno prvně, dejte si záležet.